Moje přání v době rouškové

Čekám, čekáš, čekáme

Konec března je za dveřmi. Uzavírá se měsíc, kdy se všem v naší zemi i za jejími hranicemi změnil život. Je to konec měsíce, kdy nechci psát o ničem, co se točí kolem práce. Články, co mám v záloze, počkají. Stejně tak počká mnoho věcí v životě nás všech. Něco může, něco musí. I my čekáme…čekáme na to, až tyhle těžké chvíle přejdou, každý po svém.

Jsme v tom spolu

Obecně vzato jsme nyní všichni v naprosto stejném průšvihu, který přišel nečekán a nezván. Stejně tak každý z nás doufáme v jeho rychlý odchod a v co nejmírnější následky na poli zdravotním, ekonomickém či vztahovém. I když se situace každým dnem, s každou zprávou či nárůstem počtu nemocných může zdát stále děsivější, máme zároveň prostor se něco naučit a pochopit, co je v životě nejdůležitější. Všechno se stalo tak samozřejmým, až to ztratilo svou cenu. Na povrch tedy nyní vystupují všechny hodnoty, kterých jsme si nevážili, a my máme možnost získat zpět schopnost rozlišení.

Hodnoty, co mají hodnotu

Přání pevného zdraví přestalo být klišé, protože právě zdraví fyzické i duševní je najednou tím, na čem doopravdy záleží. Ulice, náměstí, parky i lesy začaly být exotickou destinací, do které si přejeme svobodně vstoupit. V nemocnicích, obchodech a na poštách potkáváme hrdiny, kteří se však nezrodili v současnosti, oni tu byli již před tím, jen jsme je neviděli. Každodenní snažení učitelů, kterými teď musí pro své děti být jejich rodiče, se najednou zdá být počinem zasluhujícím Nobelovu cenu míru. Stabilní zaměstnavatelé, kteří se snaží chránit zdraví svých zaměstnanců a zároveň udržet pracovní místa, abychom se měli kam vrátit, až se vše zas rozjede, jsou najednou vyhlíženým přístavem, kam se chceme vracet. Rodina už není jen pojem ve slovníku, ale cenné společenství těch, se kterými jsme uvězněni doma a odsouzeni ke spolupráci, abychom odolali tlaku těchto dní. Zázračně nepotřebujeme nic, co zůstalo v uzamčených obchodech; stačí nám jen jídlo a léky pro naše blízké, staré i nemocné, kteří nám zaplatí úsměvem a jiskrou v očích, která signalizuje vděk či úlevu. Krása našich tváří už také není tak podstatná, stejně jako nefrčí různé poměřování; teď jde spíše o to, zda je ta krása zahalena trendy rouškou a snad každý kouká na to, kdo s námi hraje tuhle hru o zdraví podle pravidel, která nám hlásá každý den naše média. Volný čas trávený v nákupních centrech jsme hravě vyměnili za šicí stroje či cokoli, co nám pomůže zapojit se do společného boje, abychom utvořili jeden silný celek. Stáváme se tímto celkem nikoli automaticky, ale díky těžkostem, které se učíme zdolávat právě teď. A čas běží stejně jako život, neúprosně a stále vpřed. Nemůžeme je vrátit a něco změnit. Ale můžeme změnit to, kam směřujemejak po té cestě jdeme a tím můžeme změnit i to, kam ta cesta povede, jaká bude a jaký bude i náš cíl.

A já si přeji…

Mým přáním je, aby aktuální těžkost chvil spočívající pro každého z nás úplně v něčem jiném, nebyla pro nikoho bezvýchodnou. Moc si přeji, aby pravá síla našeho národa, která se ukazuje v těchto dnech, kdy mnoho lidí zasedlo třeba ke strojům, byla naší novou strategií.

Mým přáním je, aby se soudržnost a solidarita staly opět naší přirozenou součástí. Moc si přeji, aby se naše země stala místem, kde nejsou potřeba pandemie a nouzový stav k tomu, abychom začali znovu žít spolu a bez řady samozřejmostí, v pokoře a s vděčností.

Mým přáním je, aby každý z nás v sobě objevil skrytou sílu pro boj se strachem, naději, kdy vidíme světlo navzdory vší tmě, víru, že někdy věci musí jít špatným směrem, abychom je začali vést tím správným, a schopnost rozlišení.

Spolu to zvládneme

Na závěr si dovoluji vyzvat vás všechny k tomu, co říkám už týdny každé ráno sama sobě a je mou odpovědí na otázky lidí kolem mě. Mysleme nyní především na bezpečnost svou, svých blízkých a lidí v první linii. Zachovejme chladné hlavy a vřelá srdce. Buďme navzájem k sobě ohleduplní a podělme se o své rezervy na poli laskavosti, podpory, ale i smyslu pro humor, který posiluje naši imunitu.

Mějme na mysli to, že všechno dobře dopadne. Vše, co se nás teď snaží oslabit, nás naopak posílí. Když budeme stát při sobě, všechno spolu zvládneme.

Přeji nám co nejklidnější dny a buďme zdrávi.

Více jak 10 let se aktivně věnuji personalistice a ráda sdílím své zkušenosti z této oblasti. Pro své klienty jsem průvodcem na klikaté cestě za skvělou prací a pomáhám jim nacházet odpovědi i na křižovatkách v jejich životě. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.