Když to v práci praskne…

Pozvánka na kobereček

Situací, kdy nám takzvaně někdo vezme vítr z plachet, můžeme v životě prožít nesčetně. Leckdy se nám to přihodí, i když uděláme vše pro to, aby se tak nestalo. Dobře víme, že kdo je připraven, není překvapen, ale…někdy ani to nestačí. Jedna z takových situací pochází i z pole pracovního a teď se na ni spolu podíváme blíže.

Z nějakého důvodu plánujete odejít ze svého stávajícího zaměstnání a zároveň o tom zatím nechcete říct svému nadřízenému. Novou práci tedy hledáte ve vší tichosti, respektive si to myslíte, že vaši únikovou cestu budujete skrytě. Jenže i tak se šéf domákl, že chcete skončit, a povolal si vás k sobě…

Startovní pozice

Jednoduchou radu platnou pro všechny, kdo potřebují z dané situace elegantně vybruslit, bohužel nemám. Velmi totiž záleží na tom:

  • Jaký člověk je váš šéf? Je ve vašich očích profesionál na svém místě nebo nevyzpytatelná, neřízená a hlavně náladová střela? Je to despota, co ve vás budí hrůzu? Nebo je to někdo, s kým už jste řešili nějakou nepříjemnost a dobře to dopadlo? Zajímá se váš šéf o své podřízené jen jako o pracovní sílu, nebo ho každý zajímá i jako osobnost? Má váš šéf ponětí o vaší pracovní (ne)spokojenosti? Zajímá se také o to, co se kolem vás děje mimo firmu?
  • Co vás vedlo k tomu, že hledání nového uplatnění tajíte? Je s podáním výpovědi ve firmě spojeno neprofesionální chování nadřízeného či vedení společnosti? Jsou zaměstnanci spíše odejiti? Pokud ano – jakým způsobem? Mají odchozí ve výpovědní době v práci peklo na zemi? Řeší tedy ukončení spolupráce tak, že už raději nepřijdou? Máte pocit, že firmě něco dlužíte a svým odchodem ji házíte „přes palubu“? Tušíte, že vás šéf z vaší výpovědi nebude mít radost? Máte tendence vyhýbat se řešení nepříjemností? Nebo je to spíše váš nešvar věci odkládat? Je nová pracovní příležitost jistá, nebo ještě jednáte?
  • Proč vůbec k rozhodnutí udělat změnu v kariéře došlo? Jste s něčím nespokojeni ve své aktuální práci? Proč máte pocit, že to nejde řešit jinak než odchodem? A je to jen pocit, nebo jsou to ověřená fakta? Je důvodem vašeho záměru odejít lákavá nabídka, která se takříkajíc neodmítá? Nebo už prostě potřebujete změnu? Nastoupili někam, kde jste tomu opakovaně dali šanci, ale jak čas běží, vnímáte to jako přešlap?

Ať už je to jakkoli, ráda vám dám alespoň pár tipů, které vám v této situaci mohou pomoci. Nezapomínejte však, prosím, na to, že jste to vy, kdo znáte všechny okolnosti a s nimi související detaily. A také jste to vy, kdo žijete svůj životnesete za něj odpovědnost.

Odkud fouká vítr?

První doporučení se týká toho, co onomu koberečku u šéfa předcházelo  – odkud se to vlastně dozvěděl. Nemyslím si, že zrovna toto je pro váš rozhovor s nadřízeným to podstatné. Já osobně bych se tedy iniciativně nevyptávala a zbytečně tak nerozdmýchávala oheň. Pokud na to však přijde řeč, získáte cennou zpětnou vazbu. Jisté je, že to není nic, v čem se musíte nezbytně „šťourat“.

Buď jde o váš přešlap, protože jste i přes vaši opatrnost nechtěně odkryli své karty. Nebo je to o někom jiném, s kým jste své úmysly sdíleli záměrně, či vás odhalil sám a se svým zjištěním měl potřebu se pochlubit ať už šéfovi napřímo nebo přes chodbové tamtamy. Pak budete aspoň vědět, že opatrnost je nejen o tom, že sháníte novou práci ve volném čase, snažíte se ze všech sil plnit své stávající pracovní povinnosti naplno a nedáváte při tom na sobě nic znát.

Co teď s tím?

Tak či tak,  šéf po vás bude chtít vyjádření, zda se tvrzení zakládá na pravdě. A protože lež má krátké nohy, jak se říká, bude lepší přiznat pravý stav věci, aby vás vaše kličkování nedoběhlo. Vašeho nadřízeného sice nezměníte, ale vaše možnosti se skrývají v tom, jaký přístup k němu zvolíte.

Pokud je váš nadřízený rozumný a dá se s ním o vašich záležitostech otevřeně hovořit, můžete své důvody pro odchod z firmy zmínit. V takovou chvíli není nutné zabíhat do detailů, co vás k vašemu rozhodnutí vedlo a jak si stojíte ve kterém výběrovém řízení. Každopádně je zcela přirozené, pokud se vás přesně na toto váš nadřízený zeptá. Očekávat můžete tedy otázky typu:

  • Proč chceš jít jinam?
  • Co se ti tady nelíbí?
  • Proč jsi to neřekl/-a dřív?
  • Co lepšího ti nabídli?
  • Přislíbili ti víc peněz?

Ať už jsou jeho otázky jakékoli a vy z nich máte obavy, buďte upřímní. Zároveň myslete na to, že pokud nemáte podepsanou novou pracovní smlouvu, pohybujete se po tenkém ledě. Doporučuji tedy zvolit spíše pozitivně laděnou upřímnost, pokoru a vděčnost. Určitě je to lepší strategie než výčitky a emocionální výlevy.

Vaše důvody mohou být pro vašeho šéfa příležitostí něco ve firmě změnit či vám něco nabídnout. A navíc je možné, že zjistíte, jak vysokou máte pro svého nadřízeného cenu. Ano, někdy se tom člověk bohužel dozví, až když je téměř či úplně pozdě. Každopádně se celá věc může v tom lepším případě vyvinout tak, že to, co vás štve, se dá řešit a změna zaměstnavatele tak nebude nutná. Informace o tom, jak si stojíte ve výběrovém řízení v jiné firmě, dává vašemu šéfovi dostatek prostoru se na váš odchod připravit, pokud se na žádných změnách nedomluvíte. V takovém případě máte díky otevřenému rozhovoru zároveň větší šanci, že vám váš nadřízený dokonce vyjde vstříc, pokud budete chtít odejít dřív než po uplynutí řádné výpovědní lhůty a jemu to provozní důvody dovolí.

Pokud vašeho šéfa řadíte spíše mezi ty méně vstřícné, doporučuji zůstat maximálně neutrálnínedat prostor emocím. Předložte vašemu nadřízenému nejnutnější faktabuďte věcní. Nedejte mu díky zbytečným detailům ostré střelivo k tomu, aby vám následující dny v práci znepříjemnil. Pokud k něčemu takovému bude inklinovat, navrhněte mu odchod dohodou, který může být výhodný v tom, že vás už neuvidí (a vy tím získáte klid). Pokud na dohodu nepřistoupí, máte možnost mu buď pohrozit tím, že jeho jednání oznámíte vedení nebo na úřadu či inspektorátu práce, pokud je v rozporu se zákony či dobrými mravy. Nebo si můžete vše nechat líbit, zakousnout se s tím, že to období nějak přečkáte. Případně máte možnost se aspoň pokusit celou situaci změkčit tím, že mu nabídnete pomoc při hledání náhrady, i když to není vaše povinnost. Také můžete použít ujištění vašeho nadřízeného, že novému zaměstnanci svou práci řádně předáte a zaučíte ho a že do posledního dne budete svou práci vykonávat naplno a svědomitě.

Zde velmi záleží, jak jste asertivní a vědomi si svých práv. Každopádně je dobré si připomenout, že zákoník stojí v naší zemi více na straně zaměstnance, který je považován za slabší stranu. Také záleží, jak silně máte postavené hranice, které kdokoli nepřekročí, aby snížil vaši vlastní hodnotu.

Drobnost na závěr

Jakmile projednáte se šéfem vše potřebné, je čas odhalit fakta i kolegům. Řekněte jim na rovinu, že odcházíte. Své důvody si můžete nechat pro sebe, ale i zde se vyplácí aspoň rámcově něco pustit mezi kolegy, ať zabráníte šíření drbů. To může pročistit vzduch a tím váš zbývající čas strávený v aktuálním zaměstnání zpříjemnit. O pocitu úlevy, kdy nemusíte nic předstírat a ani nemusíte trpět pocitem, že někomu něco dlužíte, stojí za ty chvíle upřímnosti. Proto i ve vztahu ke kolegům doporučuji s jednáním narovinu neotálet, i když nejste zrovna poslem dobrých zpráv.

Změna práce může být stresující a jednání o této změně není vyhledávaným tématem pro rozhovor. Není to však nic, co by bylo těžké tak, že váš spánek nebude dostatečně sladký. A tak vám na tomto rozcestí, kterým změna práce rozhodně je, držím palce. V případě, že vám pomyslné palce nestačí, neváhejte se na mě obrátit. Ráda vám pomůžu s přípravou na konfrontaci, která je se změnou práce a podáním výpovědi spojená. Pokud máte zájem dozvědět se spíše něco o formálních náležitostech výpovědi, věřím, že vás potěší můj další článek, který pro vás aktuálně připravuji.

Více jak 10 let se aktivně věnuji personalistice a ráda sdílím své zkušenosti z této oblasti. Pro své klienty jsem průvodcem na klikaté cestě za skvělou prací a pomáhám jim nacházet odpovědi i na křižovatkách v jejich životě. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.